Průběžné pořadí 2025

Classic motocross - průběžné pořadí 2025

Březolupy 2025 , první letošní závod

S prvním závodem sezóny je to vždy z pohledu pořadatele trošku složitější než všechny ostatní. A do Březolup jet na první závod to je snad ještě složitější. Ne proto, že by na místní pořadatele nebyl spoleh, to naopak, ale je to tu hodně napínavé s počasím. A když čtvrtek zahalil meteopředpověď hnusnou barvou a z Moravy chodily zprávy o vyplavených sklepích, bylo mě do breku. Navíc jsou super dotazy mnoha z účastníků, co budeme dělat... Já vím, že to myslíte dobře, ale věřte, že to na klidu pro správné rozhodnutí moc nepřidává. A pak když už po cestě na závodiště chodí informace o velmi bídné účasti v pátek večer. No, do zpěvu nám nebylo ani po něžné degustaci lokálních ovocných destilátů. Jaké však bylo mé ranní překvapení, když u přejímky striktně otevřené v 7h ráno se udělala fronta, že slabozrací na dálku neviděli konce a místní chodili od trati se slovy že odpoledne sa bude aj prášiť ... OK, tak jo , hele ono to asi fakt bude dneska dobrý. A taky že bylo !!! Jasně, seznamováky byly jen pro hrdiny, však taky to Míra Jireček zdokumentoval, ale z kvalifikace se už jezdci i motocykly vraceli čistí a moc se mě líbilo zvolání Jirky Husáka po tréningu : "tohle je jak z reklamy na motokros" ! Dámy a pánové, jediní smutní z té památné soboty mohou být ti, kdo nepřijeli. Všichni, kdož se navraceli z trati měli hubu od ucha k uchu, závodilo se tvrdě, leč férově, sem tam pravda někdo motocykl z trati přitlačil s poruchou, ale to se u těch starejch wehementů občas stává, proto je máme vlastně rádi. Harmonogram jsme drželi až nezvykle odporně přesně a tak v bylo v 5 odpoledne hotovo, ticho , klid, jen vzrušené rozhovory těch co ještě dojížděli svůj závod. Krásnej den, takovej, na kterej se bude dlouho vzpomínat. Díky za něj !  A největší radost mám z toho když přítomní zdravotníci celý den seděli ve stínu a nevytáhli pro nikoho ani náplast. To je vyjímka, kdy mám radost , že někdo dostal zaplaceno za to, že nic nedělal.  A tak teď opravit co se pokazilo, umýt co se umazalo, namazat co se vysušilo a těšit se na ECMX do Stříbra, kdož nebudete závodit, přijďte si zafandit, bude čemu ! A nebo se na Vás všechny ve stejně čí ještě hojnějším počtu těším do Trutnova. Ten bude podle Richarda obzvlášť vypečený, protože se jede obráceně ! 

Díky za Vaší podporu a že tu hru hrajete s námi. 

Radek Novák 

Pozvánka do Stříbra

Tímto bychom Vás chtěli pozvat na první závod evropského šampionátu, který se pojede ve Stříbře 10.5.

Přihlašování a více informací zde ---> ecmxcup.de/index.php

Výsledky z Březolup

ZDE naleznete výsledky z prvního závodu letošní sezóny v Březolupech.

Pozvánka do Březolup

Kontrolák máme za sebou a před námi je první závod sezony 2025, kde už ti bude na ostro. Sejdeme se 26.4. v Březolupech. Níže přinášíme harmonogram a pořadí jednotlivých jízd.

POŘADÍ JÍZD

1. EVO 90, EVO 50+                 15min+kolo

2. EVO 97, EVO 04                   15min+kolo

3. EVO 85, EVO 125 86             15min+kolo

4. TWIN 50-, TWIN 50+            12min+kolo

5. Classic 66-, 66+, Classic 125 12min+kolo

6. Classic 50-, 50+                   12min+kolo      

HARMONOGRAM

PŘEJÍMKY

pátek 18:00 - 19:30

sobota 7:00 - 8:30

VOLNÝ TRÉNINK

8:30 8:45 Evo 90 Evo 50+

8:45 9:00 Evo 97 Evo 04

9:00 9:15 Evo 85 Evo 125 86

9:15 9:30 Twin 50- Twin 50+

9:30 9:45 Clas 66- Clas 66+ Clas 125

9:45 10:00 Classic 50- Classic 50+

KVALIFIKACE - MĚŘENÝ TRÉNINK

10:00 10:15 Evo 90 Evo 50+

10:15 10:30 Evo 97 Evo 04

10:30 10:45 Evo 85 Evo 125 86

10:45 11:00 Twin 50- Twin 50+

11:00 11:15 Clas 66- Clas 66+ Clas 125

11:15 11:30 Classic 50- Classic 50 +

PŘESTÁVKA 11:30 12:30

V pauze případná rozprava s jezdci

1. JÍZDY

12:30 12:50 Evo 90 Evo 50+

12:50 13:10 Evo 97 Evo 04

13:10 13:30 Evo 85 Evo 125 86

13:30 13:50 Twin 50- Twin 50+

13:50 14:05 Classic 66- Classic 66+ Classic 125

14:05 14:20 Classic 50- Classic 50+

PŘESTÁVKA 14:20 14:50

2.JÍZDY

14:50 15:10 Evo 90 Evo 50+

15:10 15:30 Evo 97 Evo 04

15:30 15:50 Evo 85 Evo 125 86

15:50 16:10 Twin 50- Twin 50+

16:10 16:25 Classic 66- Classic 66+ Classic 125

16:25 16:40 Classic 50- Classic 50+

VYHLÁŠENÍ VÍTĚZŮ 17:00

Kontrolák

Na první dubnovou sobotu léta páně 2025 jsme naplánovali "kontrolák" anóbrž organizovaný tréning, tentokrát opět v Podluhách u Hořovic, na trati, kterou ještě v minulém století založil a provozoval Bohouš Kraus, velká ikona české motokrosové minulosti. I přes nepříznivou předpověď všech elektronických rosniček nám počasí vyšlo skvěle, řekl bych jarně ideálně. Rozpočítali jsme účastníky do 3 kategorií, tedy Classic, Twinshock a Evo, tak nějak jako jsme kdysi začínali. A od 9 hodin udělali vždy 20ti minutové bloky pro jednotlivé sdružené kategorie.  Po obědě jsme si dali ještě tréningy a den završili "srandazávodem" o hodnotné ceny (šiška salámu nebo kartonek piva). Zde nám zvláště udělali radost hoši v prostřední kategorii, kdy svedli ukrutnou bitvu Martin Kubík (ČZ 516) Helge Muhluig (Suzuki RM 250 Twinshock) a David Brož (Yamaha YZ 250 1983).  Bylo krásně vidět, kde je na tom jaký strojek výkonově či podvozkově lépe a kde to je jen o jezdeckém umu a srdíčku.  Krásný den jsme završili předáním symbolických cen pro ty nejrychlejší.  No takže síly jsme si poměřili, strojky otestovali a nezbývá než se těšit do Březolup, což ? Já se těším moc ... 

PS : Kdyby někdo měl nějaké fotky z Podluh, pošlete, nějak jsem nestíhal ještě fotit ... 

Takže se těšíme na shledanou 26.4. v Březolupech. 

Radek Novák 

Probuzení ze zimního spánku

Vážení kamarádi,

jaro je tu a my můžeme konečně oprášit naše stroje a společně se setkat na předsezonním testu, nebo chcete-li kontrolním tréninku v Podluhách u Hořovic.

Těšíme se na Vás.

Registrace startovních čísel 2025

Vážení jezdci,

11.1.2025 ve 13:00 bude spuštěna registrace startovních čísel na sezónu 2025.

REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ

Potvrzení o registraci uvidíte v TABULCE , kde si zároveň ZKONTROLUJTE VOLNÉ STARTOVNÍ ČÍSLO. Čísla budou držena jezdcům z loňské sezóny do 1.3.2025. Pokud se přihlásíte a startovní číslo bude zabrané, bude u vašeho jména červená barva a vy provedete registraci znovu.

Modře jsou značena rezervovaná čísla, červená znamená nutnost registrace jiného čísla a zelená potvrzenou registraci.

JAKMILE BUDETE MÍT POTVRZENÍ STARTOVNÍ ČÍSLO (TZN. ŘÁDEK S VAŠÍM JMÉNEM BUDE ZELENÝ), VYPLNÍTE TUTO PŘIHLÁŠKU A ODEVZDÁTE NA PŘEJÍMCE NA PRVNÍCH ZÁVODECH, NA KTERÉ POJEDETE.

PŘIHLÁŠKA (VYTISKNOUT, VYPLNIT A ODEVZDAT NA PŘEJÍMCE)

Kdybyste měli jakékoliv dotazy nebo problémy s přihlášením, prosím napište mi na email michal@classicmotocross.cz.

Michal Janoušek

CELKOVÉ VÝSLEDKY 2024

CELKOVÉ VÝSLEDKY 2024

EVO a protinožci

Když před nedávnem získal historicky první vítězství na motokrosu národů v Anglickém Matterley Basin team z Austrálie ,tak mne napadlo, že bychom si tady mohli  „povědět“  něco o motokrosové historii pro nás z krásné a velmi vzdálené země na druhé straně zeměkoule. Něco, co by se týkalo naší klasik motokrosové Evo 2Tdoby,minulosti,epochy,historie,nebo jakkoli jinak to nazveme…

Kdybychom dostatečně dlouho kopali díru do země, tak se prokopeme kam? Přece k protinožcům do Austrálie-J..V Austrálii nedávno skončila zima , teď tam probíhá jaro-vylézají všichni ti hadi, krokodýli si brousí zuby, klokani si vyhlíží klokanky a  krosařům začala závodní sezóna…. Je dobré si říct, že i v Austrálii má motokros velkou tradici a zajímavou historii . Je pravdou také, že Austrálie byla a je významným trhem pro výrobce terénních motocyklů, navíc tam jsou příznivé klimatické podmínky, tak i tam se jezdí kvalitní motokros, akorát je to pro nás Evropany trochu z ruky . Velice rád bych Vám  představil pár jmen-jezdců, kteří se  zapsali do australské motokrosové historie ve zlaté éře Evo motocyklů. Některá jména jsou známá i u nás v Evropě a některá možná „uslyšíte“ poprvé, to ale neznamená, že to byli méně kvalitní jezdci, akorát pro Australana není úplně jednoduché vydat se do světa, některým se prostě nechtělo opouštět ty jejich vačnatce-J.

Pojďme si tedy společně představit první „pětku“ australské motokrosové historie z Evo éry chronologicky podle počtu národních titulů.

1.Glen Bell

Glen byl na špici australského motokrosu v letech 1983 až 1993,kdy v těchto letech získal 8 národních titulů a několik druhých a třetích míst , což ho řadí na pozici nejúspěšnějšího jezdce australského motokrosu vůbec. Ačkoliv měl Glen několik mezinárodních nabídek, v podstatě až na několik jednorázových akcí zůstával závodit doma v Austrálii. Jedním z důvodů bylo i to, že Glen byl šťastně ženatý, měl děti-rodinu a v samotné Austrálii vydělával motokrosem velice pěkné peníze. V roce 1989 ale přišel jeden z nej Glenových mezinárodních úspěchů, když dojel pátý na Tokyo international Supercross na Hondě. Tento závod vyhrál nejlepší jezdec vesmíru Jean Michel Bayle, dále skončili ultra hvězdy Ricky Johnson, Jeff Ward, Damon Bradshaw, pátý dojel Bell a šestý další australská legenda Jeff Leisk. To svědčí o tom, že Aussies už dávno nebyli žádná ořezávátka- kroutit plynovou rukojetí uměli sakra dobře. Glen Bell vyrůstal, jako teenager z další australskou legendou jménem Graig Dack, spolu také působili v legendárním teamu Yamaha Marlboro.

Zeleva: Glen Bell, Glen na MXDN Maggiora Italy 1986

2.Jeff Leisk

Pro mne osobně a asi i pro celý svět do příchodu moderní 4T éry/kam tedy počítám i Chada Reeda, i když ten začínal a závodil zpočátku na 2T/ byl největší australskou hvězdou a takovým ambasadorem australského motokrosu ve světě Jeff Leisk. Jeff vyhrál 8 národních titulů, má méně druhých a třetích míst, než Glen Bell na úkor toho, že závodil ve světě a že to jeho závodění bylo ale velmi úspěšné! Jeff byl prvním Australanem, který vyhrál mistrovství světa juniorů, vyhrál závod AMA Motocross v USA a jako první z Australských jezdců se nesmazatelně zapsal do historie Mistrovství Světa motokrosu, když skončil druhý v roce 1989 za Davem Thorpem, jako jeho parťák v teamu Honda factory kategorie 500cc.Celkově vyhrál velké ceny Itálie a Finska. Podařilo se mu ovládnout třídu 500cc na motokrosu národů a jako první neameričan porazil všechny hvězdy US boys na prestižním Paris Supercross v Bercy. Pro rok 1990 byl jedničkou továrního teamu Honda a očekával se od něho zisk titulu mistra světa. Bohužel se v průběhu roku zranil, odjel domů do Austrálie a oznámil svůj odchod do závodního důchodu. Zajímavostí je, že při své anabázi v USA, kam odešel z Austrálie, bydlel s velkou hvězdou silničních závodů Eddie Lawsonem, který mu pomáhal svými kontakty v USA.

Jeff se svým otcem.

Zleva: MS 1990, Legendární Namur 1989, International Japan Supercross

3.Kim Ashkenazi

Kim získal 7 národních titulů. Kimovi ,  Jeffu Leiskovi a Gary Floodovi  se podařilo v australské motokrosové historii něco nevídaného. Pouze tito tři jezdci dokázali v jednom roce získat národní tituly ve všech třech vypsaných třídách:125cc, 250cc a 500cc.Tohle jméno si pamatuji z výsledků americké AMA, kde v roce 1996 několikrát skončil ve třídě 125cc na stupních vítězů. V USA zavodil za team Bill’s pipes Primal Impulse Honda a skončil celkově třetí v supercross šampionátu 125cc. Kim ukončil svou kariéru v Austrálii v roce 2000, přestěhoval se do Anglie, kde 2 roky závodil, poté přešel na silniční závody a v roce 2009 se vrátil zpět do Austrálie, kde dál závodil v regionálních závodech. Zajímavostí je, že jste se s ním mohli setkat na dnes už legendárním motokrosu národů ve Sverepci v roce 1995, kde skončil v top 10 třídy 250cc.

Vpravo: MXDN Schwanenstadt Rakousko 1993 

Australané měli velmi často motocykly v barvách hlavního sponzora

4.Craig Dack

Craig získal 5 národních titulů mistra Austrálie. Jeho jméno bylo spjaté se značkami Yamaha a později Honda. Pravidelně se objevoval i v Evropě buď na motokrosu národů-celkem svou zemi reprezentoval sedmkrát. V roce 1988 na slavném motokrosu národů ve Francii/každý si pamatuje spanilou jízdu Rona Lechiena na KX 500/ společně s Glenem Bellem a Jeffem Leiskem skončili celkově 4tí. Při svém první pokusu na MXDN v Itálii v Maggioře/asi nejznámější motokros národů v novodobé historii/ skončil v jedné z rozjížděk ve třídě 250cc druhý za v té době absolutně dominantním Rickem Johnsonem z USA. Jak jsem již dříve uvedl, Craig, jako mladý kluk vyrůstal společně s Glenem Bellem, z těchto dvou kamarádů se později stali dva velcí rivalové a ve své době to byli také dva nejlepší Australští motokrosaři vůbec. Zajímavostí také je, že Craigovi se po celou dobu kariéry vyhýbala větší zranění, bohužel ironií osudu bylo to, že když se měl jet poprvé v  historii motokros národů v Austrálii-Manjimupu, tak si Craig na začátku sezóny zlomil obě zápěstí a potom později ruku. V tomto roce-1992 Craig ukončil svou závodní kariéru a v roce 1993 nastartoval svou druhou kariéru, jako majitel nejdéle fungujícího a nejvíce úspěšného profi teamu v Austrálii-CDR Yamaha racing Team. Za něj má odjet i několik závodů mezinárodních supercrossů současná hvězda Eli Tomac.

Zleva: poslední rok, kdy Craig závodil,1992, Craig na Hondě, Glen Bell a Craig Deck

5.Stephen Gall

Stephen získal 5 národních titulů, jeho kariéra začala v polovině 70tých let a skončila na konci 80tých let. Zajímavostí je, že v roce 1980 odjel Stephen na předsezóní tříměsíční přípravu do Ameriky, aby své závodění posunul na vyšší úroveň. Tady si uvědomil velkou profesionalitu tohoto sportu v USA, na základě téhle skutečnosti začal více na sobě pracovat, cvičil, věnoval se strečinku, životosprávě, výživě, technice jízdy a nastavování motocyklu. To se ukázalo, jako zlomovým bodem jeho kariéry jezdce a udělalo to z něho v dalších několika letech prakticky neporazitelného závodníka. Po skončení kariery se začal věnovat práci trenéra a v této roli pokračuje dodnes. Stephen byl také průkopník supercrossu v Austrálii,kde společně závodil s tehdejšími světovými hvězdami/které jezdili závodit v mimosezóně do Austrálie/,jako byli Georges Jobé, Hakan Carlqvist, Graham Noyce, Danny LaPorte, atd.

Jako trenér připravoval například špičkového australského jezdce Michaela Byrnea, se kterým strávil mnoho dní přípravou ve factory teamu Kawasaki USA po boku nějakého J  Jamese Stewarta. Také tu uvedu, že dlouhé roky pracoval, jako manažer Australské reprezentace a  nakonec musím zmínit, že v roce 1988 založil později světoznámou firmu CTI Kneebrace, kterou dodnes provozuje jeho syn Shaun. A úplně nakonec taková zajímavost…. Stephen celou svou kariéru závodil na motocyklech značky Yamaha a dodnes je činný, jako její hrdý ambasador.

Tady je Stephen se svou fabrickou Yamahou YZM 500

Seznámil jsem Vás tady z několika jmény motokrosových legend od protinožců. Slušelo by se uvést ještě další zajímavá jména australské motokrosové historie, jako byli jezdec Kawasaki Trevor Williams, jezdec Suzuki a později Hondy Ray Vandenberg, posledního australského mistra 500cc Petera Meltona, který tragicky zahynul pří závodní nehodě v roce 2017, dále Dale Brittona, Davida Armstronga, který po motokrosu přešel na enduro. Uvedu tady ještě jedno zajímavé jméno, australského šampióna v supercrossu, mimořádně talentovaného jezdce/ pravděpodobně mohl dokázat to, co dnes dokazuje Jett Lawrence/,ale přešel na silnici a tam zanechal nesmazatelnou stopu, výstředního, extrémně nadaného a bohužel nedávno zesnulého Anthonyho Goberta.

Zleva: David Armstrong, Dale Britton, Petr Melton

Zleva: historicky poslední mistrovský stroj třídy 500cc Petera Meltona z roku 2000, Anthony Gobert

Zleva: Anthony - supercrossový šampion, Ray Vandenberg a jeho zrenovovaný stroj, jako dárek k jeho 50tým narozeninám

Trevor Williams

Jedno jméno si nechám na závěr a to jméno je Eddie Warren. Eddie je americký a australský šampion. Eddie Waren není Australan, pochází z Michiganu v USA. Eddie, šampion AMA 125 ESX Supercross z roku 1985 startoval poprvé v Austrálii v roce 1987, což mu domluvil Jeff Leisk, se kterým Eddie závodil v USA v jednom teamu. Eddiemu se v Austrálii dařilo, líbilo se mu tam a navíc si výborně rozuměl s partou západních Aussies, tak se o půl roku později přestěhoval do Austrálie natrvalo. V roce 1989 vyhrál australský šampionát ve třídě 250cc a 500cc za team Kawasaki. Pro rok 1990 doufal od Kawasaki v lepší nabídku, která ale nepřišla, proto se rozhodl přejít do teamu Castrol KTM. Dlouholetý jezdec Kawasaki si ale těžko zvykal na nový motocykl. Po několika poruchách, pádech, atd. se vrátil ke Kawasaki, ale s novou podporou od Castrolu, Sinisalu, Dunlopu atd..V roce 1991 vyhrál další australské tituly. Když později téhož roku závodil v Japonsku na Osaka supercross, factory Kawasaki Japan ho zlákala, aby se pro rok 1992 zúčastnil kompletního japonského mistrovství. V roce 1992 se stal japonským šampiónem motokrosu. Protože neustálé lítání do Japonska bylo obtížné, přestěhoval se na dva roky /1993 a 1994/ do Japonska. V těchto letech skončil vždy v japonském mistrovství na druhém místě. Velké peníze, které v Japonsku vydělal, mu pomohly se v Austrálii usadit, koupil si dům, založil rodinu a získal australské občanství. V roce 1996 si poranil kotník, ukončil svou 24 let úspěšnou závodní kariéru a tady musím zmínit jednu neuvěřitelnou věc: Eddie během své dlouholeté kariéry neutrpěl nikdy žádnou zlomeninu!-J Bohužel jeho žena Tammy zemřela, Eddie vychovával sám dvě dcery, později se znovu oženil a vyženil další 4 dcery-J…cesty osudu jsou někdy nevyzpytatelné. Proč vlastně Eddiho zmiňuji? Tím, že Eddie působil v Japonsku a platila ho přímo továrna Kawasaki, byl Eddie přímo zodpovědný za vývoj a finální podobu Kawasaki KX 125 a 250 generace 1994 a výše. V roce 1993 v japonském mistráku také startoval na exotickém továrním prototypu KX 250 s hliníkovým rámem. Ono se to vůbec historicky v japonském mistráku vždy hemžilo zajímavými exotickými stroji, o kterých se v Evropě skoro vůbec nic neví, tohle zajímavé téma bych si ale nechal na samostatný článek.

 Eddie Warren na zelené a na posledním obrázku ,,kosmický" prototyp KX250 s hliníkovým rámem.

Tak jsme společně poznali několik australských legend motokrosu z 80sátých a 90sátých let, cestou nám do cesty skočil klokan, někde se plazil had, před hlukem z krosové motorky se do vody ponořil krokodýl, potichu jsme prošli kolem tajemných Aboridžinců, až jsme skončili  na východním pobřeží Tichého oceánu. A to už je ,co by Ludvík Daněk diskem dohodil na Nový Zéland, že?-J..no,SKORO-J.

Tak když už jsme byli u těch protinožců, vezmeme to jedním vrzem a podíváme se jen na „skok“ na Nový Zéland. Pro mne osobně je Nový Zéland má vysněná země. Mají tam krásné hory, přírodu, pláže, lyžování, koupání, žádné jedovaté potvory, hady atd….lahodné kiwi a také špičkové motokrosaře! Zůstaňme v éře 2T motocyklů a připomeňme si je.

Začnu jménem Ben Townley, mistr světa MX2 z roku 2004. Ben stihl ještě konec 2T éry, dlouho působil v Evropě a USA na nejvyšší profi úrovni. Povědomé jméno je také Darryl Atkins. Darryl jezdil dlouho mistrovství světa třídy 250cc,známý je i ze startů zimních supercrossů ADAC. Další známé jméno je Josh Coppins. Joshe známe z působení u továrního teamu Suzuki vedle Michaela Pichona, Josh byl adept na titul mistra světa několik let po sobě, bohužel nikdy mu titul nebyl dopřán. A pak tu máme bratrskou trojici králů, tedy bratrů Kingových. Nejstarší Darryl King, bývalý tovarní jezdec Husqvarny, polotovárni Kawasaki, Hondy..všem nám určitě dobře známý, oblíbený jezdec pověstný svou závodní dlouhověkostí . Pak je tu  nejmladší z bratrů Damian King, který také startoval v mistrovství světa a nakonec mého oblíbeného závodníka, prvního novozélandského mistra světa jménem….Shayne King…který získal svůj jediný titul v roce 1996 na legendární KTM 360 SX v dechberoucí sezóně po boji s belgickou legendou Joelem Smetsem. Shayne King a v tom roce 1996 poprvé oranžová KTM SX 360 se stala pro spoustu fanoušků nezapomenutelnou kombinací. Protože všichni tihle jezdci z Nového Zélandu startovali pravidelně v mistrovství světa, mohli jste je potkat ať už ve Sverepci, nebo také v Kramolíně, Lokti, nebo Jiníně při závodech mistrovství světa pořádaných u nás a na Slovensku. Všichni „kiwiové“se ale po konci kariéry vrátili zpět na Nový Zéland a tam ještě závodili dále na národní úrovni.

Zleva: Ben Townley, Josh Coppins

Zleva: Damian King, Darryl King, Darryl a Husky

Zleva: Darrylova KX 500 z roku 1995, Mistr světa z roku 1996 třídy 500cc Shayne King

KTM SX 360 a 380 Shayne Kinga ... vlhký sen mnoha EVO motokrosařů

Tak a to je o závodnících z druhé strany zeměkoule už ale opravdu vše a příště-1.dubna, si přiblížíme motokrosové legendy Pákistánu, Mongolska a Bangladéše .....

Petr Čech