Classic Motocross Stříbro - report
Myšlenka uspořádat opravdu velký závod na velké trati v nás zrála asi 3 roky. S pořadateli ze Stříbra se dobře známe z minulosti, když jsme zde pořádali závod ECMO, ale udělat tady ten náš mistrák, to je trošku něco jiného. Ale Míra Vraný mě přesvědčil, že to zvládneme a tak jsme si vloni plácli. Bohužel se nám to splnilo až o rok později. A tak v kalendáři 2021 se kromě našich věrných a milovaných závodišť objevilo i tohle jméno.
S přibližujícím se dnem D v nás - co se o to tak nějak aktivně staráme - stoupala drobet nervozita. A aby ne, protože Karel Hofmeister Zděnkovi slíbil, že přiveze Harryho. Cože ? Koho ? Si děláš prdel ... Jo on jako i pojede ? A na Puchu ? Néééé, že nee... Této situaci ještě předcházela velmi úsměvná zimní historka, když se jméno Everts se startovním číslem 2 objevilo při přihlašování startovních čísel do seriálu, aniž jsme (už to můžu říct) se nadáli, že to nebude jen žertík.
Ještě minulý týden počasí předvádělo to, co od něj koncem srpna fakt nečekáte, déšť, 14C, hnus. Obavy, že shoříme jak papír trošku dostávaly reálné rozměry. Ale po každém dešti se nakonec vyčasí. A nám se vyčasilo totálně.
Předzvěsti počasí od středy byly jak na objednávku, návštěva velevzácných hostů se stávala reálnější. Ze Stříbra chodili fotky DOKONALÉ trati, ostatně ani nic jiného jsme nepředpokládali, Maily a zprávy cizinců, zda mohou přijet se začaly povážlivě množit. Inu, už jsme jeli vlakem, ze kterého nešlo vyskočit. Desítky telefonátů na co všechno nesmíme zapomenout, jak zrežírovat to či ono, aby se to povedlo... A nebudu čtenáře napínat, ono se to POVEDLO !!!
Vzhledem k očekávanému počtu účastníků, jsme uspořádali přejímku raději už v pátek odpoledne, bohužel jsem kvůli pracovním povinnostem přijel těsně před ní, zaparkuju vedle našich maďarských kamarádů, už pravidelných účastníků našeho šampionátu a rozhlížím se po depu. Vedle u plotu pod duby stojí belgická obytka a u ní pobíhá menší mužík s brýlemi na čepici. A mě definitivně padla brada - jeho excelence, pan Harry Everts na našem mistráku ! Uháněli jsme přejímat a já nemohl myslet na nic jiného. A ten malý pán za chvíli přišel k našemu okénku, že by tedy se chtěl přihlásit do závodu. K tomu mě ještě Zděnda uzemnil dalsí zprávou, že zítra určitě přijede i pan Kreutz. Opravdu. Že jste už o něm slyšeli ? No tak ti co ne, okamžitě naštudovat !!!
A aby těch šoků nebylo málo, tak Jirka Kondelík, který občas rád navštíví naše závody se svým hbitým fotoaparátem, přiveze zítra i pana Faltu a pana Baborovského. Bohužel, další obrovské legendy našeho zamilovaného blátivého sportu si buď nenašli čas, nebo jim do nabitého programu přišlo něco důležitějšího. Velmi mě osobě mrzí neúčast pana Churavého, protože jsme tímto závodem chtěli mimo jiné připomenout i jeho vítězství v roce 1976 právě na této trati při MS 125, jenž bylo posledním triumfem pro tehdy ještě světovou motocyklovou značku ze Strakonic.
Ráno nás sluníčko a budík vyhnalo z příbytků a už nebyl čas na žádné divení, ani váhání. Přejímka, rozpis, a už najíždela první kategorie do klece v seřadišti závodních strojů. "Je to dost nachcaný" kolovalo depem. Ale v tomhle ohledu, jsem byl zcela klidný. Protože nikdo nezná svou trať lépe než ten, co na ní dlouhá léta kropí, seká, vláčí a smýká. A místní chlapci a děvčata by pořádání závodů a přípravu tratě mohli přednášet na univerzitě. "Kvaldu teda na 4 ze žebříku ? Jasně, pusť to Miloši dolu"... Tady už se pak člověk může jen dívat, nebo závodit, nebo mechanikovat.
Přišlo poledne a s ním toužebně očekávaná kulturní vložka, tedy defilé motocyklů jednotlivých tříd a debata s Harrym o jeho stroji, jemuž sekundoval i bývalý tovární mechanik Puchu. Už o tom víme všechno. No a u ostatních, ale zejména u repliky ČZ 511 pro rok 1976 se rozpovídal její tvůrce. Zažili jsme něco nepopsatelného. Pan Kreuz je nesmírně milý, příjemný a nenápadný člověk, jehž vzpomínky, vědomosti a znalosti by stály za sepsání. Já osobně bych takovou knížku cenil velmi vysoko. Jeho zážitky jsou z dnešního pohledu neuvěřitelné. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když prohlásím, že se tento pán v námořnickém tričku se směle může rovnat s největší konstruktérskou špičkou své doby.
A po této jedinečné polední pauze se začalo ostře závodit. Protože jezdců v kategorii PRE 65 bylo nad očekávání dost, zatímco 85tek přijelo smutně málo, dali jsme třídu 125 Classic k ním. Twinshocky odstartovaly odpolední defilé před erbem se Svatým Petrem, patronem místní trati. Po nich následovala třída GP 65, potom smíšené 125ky a PRE 85. Dále pak kategorie GP 75 a vrcholem byly vždy nejrychlejší 25 a více let staré stroje v kategorii Evo a SuperEvo. Kdo byl kolikátý, to Vám řeknou výsledky, ale to není podstatné. Já vždy utíkal koukat na Harryho. Jeho elegance, styl projíždění zatáček, postoj na motocyklu... V 69 letech ten pán mezi mladými dravci odšpuntoval první rozjížďku na 2 místě ? Ladně, elgantně... A v podstatě vždy, když se otočil k silnici, kde jsem stál, mě to došlo. Když jsem četl to jméno na zádech .Myslím, že se na to bude ještě dlouho vzpomínat a ještě déle o tom v naší české kotlině mluvit... Že na ten náš "mistrák" přijel MISTR.
Na závěr se vždy sluší poděkovat. Jmenovitě všechny, kdo ve Stříbře přiložili ruku k lopatě, kose, smetáku či vlajce neznám, takže tímto děkuji Vám všem. Do jednoho jste pro nás udělali dokonalé dílo. Děkuji paní Kreuzové, ona ví... A nejvíc Karlovi Hofmeisterovi.
Bylo mě ctí a nevšedním zážitkem být 4.9.2021 na závodech Classic Motocross CZ ve Stříbře.