Classic Motocross CZ

Teutschenthal 2018 je za námi

25.6.2018 19:45 | Radek Novák

Letošní vrcholné setkání starých, nepotřebných a nekonkurenceschopných motokrosových motocyklů, kdy nejmladšímu z nich je již téměř 30 let, se opět odehrálo v areálu kousek od Lipska, v motokrosovém areálu u vesničky Teutschenthal, kde se každoročně pořádá vrcholový podnik moderního motokrosu. Loňský počin překvapil nejen účastníky, ale i pořadatele a tak jsme všichni letos očekávat minimálně stejně fantastickou akci, jako byla ta předešlá. A už v dubnu plnící se list přihlášených jezdců dával tušit, že se chystá něco velkolepého. 

Už v pátek úctyhodně zaplněné rozlehlé depo bylo předzvěstí fantastického podniku. A to zdaleka všichni nebyli na místě. Protože rozjížděk bylo celkem 7, první motocykly vyrazili na seznamovák už v 7:45 ráno. V kategorii, kde především jsme měli několik adeptů na zisk velecenné trofeje za pódiová umístění, tedy classic (nízký motorky) došlo ke sloučení jezdců do 50 a nad 66 a následně vyjela kategorie 50+ a 60+. Zprvu nelogické rozdělení tříd ovšem mělo svůj smysl, protože mladí a rychlí se záhy oddělili od starých a rychlých a tak si na dlouhé trati, kde ještě oproti loňsku přibyla po startu jedna dlouhá pasáž, nijak navzájem nevadili. No a 50 a 60 si jsou výkonově poměrně blízko, takže mohli soupeřit společně, aby si divácké oko přišlo na své. Následovala třída twinshock do 50 a třída nad 50 let. A protože v obou kategoriích byl plnej žebřík, startovali všechny následující třídy samostatně. Tedy i 3 věkové kategorie motocyklů EVO. Průřez motokrosovou historií od nejstarších 4 taktních wehiklů značek Hedlund, Lito, Matchless až po motocykly z roku 1990 - to byla náplň famozního závodního dne. Zřetelné prvky vývoje motorů, podvozků a brzd, od upravených cestovních strojů až po špičkové dvoutaktní stroje všech značek a kubatur. To je smysl a účel tohoto setkání. A věkový rozdíl nadšenců pro tyto motocykly, na kterých by bez takovýchhle akcí se usazovala jen prach zašlé slávy byl více jak 50 let. Depo plné úsměvů, vztyčených palců jako známka uznání pokud zavládla jazyková bariera a lidí, kteří rozhodně netouží po přetechnizované době, přebujelé elektronice, palivových mapách pro každou zatáčku, datarecordingu a elektronickém setupu podvozku. Bylo zde k vidění i několik vystavených motocyklů, které protentokrát nezávodili. Nutno zde zmínit skromnou expozici našeho ČZ hegemona, Milana Zítka. 
A ledva přešla lehká polední přeprška už tu byl start prvního ostrého závodu. Hned za žebříkem se utvořili dvojice bojující o podium. David Říha a brit Partington a nedaleko za nimi belgičan Verdoot a Jana Antošová. K nemalému údivu všech zúčastněných naše Janička předvedla v obou rozjížďkách fantastický výkon a nejednomu divákovi při zjištění, že na pullitrové ČZ jede křehká dívčina, padla brada až na větrovku. Wayne v druhé rozjíždce zalehnul a tak bedna byla naše. David, Bjorn a Jana. 
V 66kách jsme mohli fandit Jirkovi Krejčíkovi, zvlášť, když se po první rozjížďce nacházel na průběžném 3 místě. Bohužel po druhé rozjížďce klesl na bramborový stupínek, ale myslím, že mu to líto není. Smolařem 66 tek byl jindy velmi svižný Lojzík Roučka, kterému se nevyhnuly v obou jízdách pády, naštěstí jen lehké, škoda. 
Kategorii nad 50 zcela ovládnul a vždy po pár kolech už jen kontroloval Karel Mitvalský. Danny Seels na Suzuki, Keith Best a Pavel Hrabák na zetkách ho mohli jen z uctivé vzdálenosti sledovat. Ovšem mezi nimi se odehrával boj. Smůlou pro Besta byl před koncem 2 rozjížďky spadlý řetěz, čímž ale přenechal 3 místo Pavlovi Hrabákovi. Takže opět 1 a 3 místo na pódiu. 
V 60kách bezkonkurenční Sláva Branda ukázal také všem ostatním svou útlou figuru jen zezadu. 
V mladých twinshockách jsme měli tři jezdce. Největší naděje jsme vkládali do Zděndy juniora, který fantasticky odpálil do první rozjížďky a pohyboval se na 4 - 6 místě v krutopřísné konkurenci. Bohužel závada na řazení jej z této bitvy vyřadila. A tak nám zde zustal jen Michal Janoušek na fungl nové YZ 465 z roku 1981 a Míša Kašpárek na zetce. 
Startovní listina twinshock nad 50 let se blýskala slavnými jmény minulosti. Mezi nimi jen jediný CZE, Zděnda Hazdra senior. Ten v konkurenci nejlepších jezdců Evropy vyzávodil fantastické 8 místo. Asi v předvečer dbalý rady, že musí pořádně kousat...  
V mladém Evu bylo celkem 7 jezdců z naší kotliny. Nejlépe zde zazávodil Tomáš Kotiza, celkově na 8 místě a Ondra Švaral z KAMKu dojel 12. Evo 37 - 50 bylo rovněž obsazeno hojně česky hovořícími jezdci z nichž nejlépe bodoval Marek Kraus na 7 a Honza Berger na 125 Suzuki dojel hned za ním. Trojice našich reprezentantů v kategorii über 50 dojela spořádaně za sebou 24-25-26 v pořadí Bari, Michálek, Tuma. Nicméně pořadí dosažené v rozjížďkách není to nejdůležitější. Všichni podali svůj maximální výkon a doufám, že se všichni shodnou na slovech Pepíčka Urbana : "Já jsem si báječně zadrtil" 
Oproti loňskému ročníku byla trať o dost těžší, přibyli zde některé "mistrákové" prvky, pro nejstarší motocykly obtížné. Rovněž počasí nebylo tak úplně komfortní, protože prudké čtvrteční ochlazení asi odradilo některé jezdce a hlavně diváky. Veliká škoda, jejich škoda... 
No a tak Teutschenthal 2018 je už minulostí, zazvonil zvonec a pohádky je konec. Všem účastníkům se sluší poděkovat, pořadatelům hluboce poklonit. A že tyto motocykly nejsou předurčeny k usedání prachu ale statečných jezdců a jezdkyň na jejich zteřelá sedla ? To si buďte jisti. Možná, že tento závod najde pro nadcházející sezonu partnera a zrodí se zde solidní evropský (neoficiální) pohár těchto skvostů ? Kdo ví ... Ale rozhodně je lepší než na historii vzpomínat jí tvořit a být její součástí.